<texy><strong>3probate…</strong>

…

<texy>[20] Díky Vláďo za komentář. Na harmoničtějším vztahu s dětmi i ženou pracuju :) Lhal bych, kdybych řekl, že jsem na konci cesty.

<texy>Super článek, Vlasto. Podle mě jsou děti úžasný akcelerátor toho, co máme a řešíme. Mít krásný vztah s manželkou znamená mít ještě krásnější vztah s manželkou a s dětmi. Hádat se s manželkou pak znamená hádat se při dětech ještě víc. A pokud ty pracuješ na tom, abys byl efektivní, úspěšný a šťastný, děti ti v tom pomůžou stejně jako by pro jiného znamenaly totální zkázu.

<texy>Hezky popsáno, ale já bych to nepaušalizoval ani jedním směrem, zda výhoda x nevýhoda. Za sebe, jako otce skoro dvouleté dcerky, musím říct, že to vnímám různě dle aktuálních okolností.

Pokud jsem první rok života své dcerky pracoval lokálně v Ostravě a vedl svou firmu, vše bylo jak popisuješ. Zlepšení time managementu, lepší prioritizace úkolů a odfiltrování zbytečný úloh/úkolů, zvýšení osobní výkonu, odlišné vnímání rizika podnikání atd. To vše proto, abych mohl trávit více času se svou rodinou (méně času v práci) a přitom neohrozil náš finanční rozpočet, protože, jak to tak bývá, přijmy ze strany ženy poklesly, ale náklady šly rapidně nahoru.

Když jsme se s naším novým projektem v květnu 2012 s kolegy dostali do 2. ročníku startupyardu, rodičovství se začalo stávat lehkou nevýhodu. Začal jsem trávit v Pze cca 3 dny v týdnu. Snažil
jsem se maximalizovat efekt času stráveného v Pze, ale rovněž po každé smsce, fotce nebo videu od ženy s obsahem "Isa umí další slovo, Isa je nemocná, Isa u vody, atp." jsem byl v myšlenkách jinde a docela často mi to nabourávalo koncentraci (možná mé sebeřízení nebylo až tak dokonalé). Každopádně, na rozdíl od kolegy nebo přátel z jiných týmů jsem místo času stráveného na
společných akcích, konferencích, workshopech, hackathonech raději jezdil domů, abych si užil své dcery. Přišel jsem o spoustu možností se seznámit se zajímavými lidmi, načerpat nápady, zlepšit své osobní skills a posunout se zase o něco výše, respektive blíže k úspěchu.

Závěrem jen připomenu svou první větu. Paušalizace není na místě, vždy to musíme dát do spojitosti s aktuálními okolnostmi a až potom dělat závěry.

<texy>Báro, děkuji, že něco podobného tu bylo vysloveno. S první dcerou jsem pracovala i 5 hodin denně při rodičáku (a to už bylo na krev), teď to tak nějak nejde. Nemám dítě, kam "odhodit", takže nějaká práce je, zvlášť při kojení, tak trochu mimo mísu :-(. Izolace od lidí (nemám na mysli kamarádky-mámy) je šílená.
Akorát člověk řeší čas. Jak moc dopředu se začít připravovat, než někam vyrazíme, protože zákon, že se dítě poblinká nebo pokadí těsně před odjezdem, funguje dokonale. Spím tak 2 - 4 hodiny denně už 4 měsíce.
Občas, když třeba vařím večeři, do toho řve jedno dítě hlady, druhé něco potřebuje nastavit na iPadu, manžel zavřený v pracovně, tak bych je nejraději všechny tři ;-) vyhodila na mráz a měla chvíli fakt jen sama pro sebe. :-)

<texy>Je to přesně jak píše Bára - pro ženskou jsou děti práce na víc jak plný úvazek. Občas hlídám naše 3 kousky a když tu hodinu po obědě spí, tak jsem rád, že si stihnu výpít kafe a uklidit kuchyň :-).

Z hlediska chlapa ale s článkem naprostý souhlas. Člověk spoustu času profláká a jako rodič prostě toho času profláká míň.

<texy>Etologove tohle dobre znaji z prirody: par "vyvojove vyssich druhu zivocichu" pecujici o potomstvo ma proti jedincum bez potomstva konkurencni vyhodu danou motivaci postarat se o potomstvo zavisle na teto peci. Zivocisny druh, ktery to tak nebude mit nastavene proste vyhyne, protoze ho "prevalcuji" zvyhodneni jedinci prosti teto starosti. Tys jen podrobne popsal, konkretni zdroje teto motivace.
Chci to jen pripomenout pro ty, kteri by o tom chteli pochybovat… ;-)

<texy>[14] Báro díky za komentář. Můj pohled byl čistě chlapský. Já opravdu nejsem ten, kdo se stará o naši 7mi měsíční dcerku. Je to moje žena. To co popisuješ přesně máme doma my. Žena co půl hodiny (nepřeháním) v noci vstává, protože se malá budí a pláče. Rozhodně si nechci hrát na nějakýho machra přes děti.

<texy>Přidám ještě ženský pohled na věc. Konkurenční výhoda v podnikání dítě být může, pokud nejste ten, kdo zůstane s dítětem doma. Pokud pořád můžete trávit v práci 7-10 hodin denně, tak můžete zvýšit produktivitu a jste v pohodě, pokud ale práci věnujete jen ty chvilky, kdy dítě spí, prostě to není dostatečné a v práci se to projeví. Ženské časopisy píší, jak se na mateřské naučíte spoustu manažerských dovedností, ale já asi dělám něco špatně, protože jsem se zatím naučila jen přebalovat, líp vařit a pořádně před spuštěním zkontrolovat pračku, jestli v ní není vrtulník a plastové autíčko.
Získala jsem od každodenních věcí ve firmě odstup, takže můžu přinést i pohled zvenčí, ale zase ztratila denní kontakt s kolegy a našimi projekty, takže občas netuším, jak vyřešit problém, se kterým bych předtím nikdy neměla problém.
Díky synovi mám nové nápady, co dělat - například jsme před 14 dny spustili iOS hru pro malé děti, což by mě bez vlastního dítěte nikdy nenapadlo. Kdybych ale nemohla předat zodpovědnost za vlastní firmu manželovi, rozhodně by moje mateřská pro firmu výhoda nebyla.

<texy>Čekáme to do dvou měsíců. Tak jsem zvědav. Díky, trošku mě to nabilo .-)