Uml srozumitelně - recenze

5. March 2007

Právě se mi podařilo dočíst další knihu. Jedná se o titul Uml srozumitelně od autorů Hany Kanisové a Miroslava Müllera. K přečtení této knihy mě donutili okolnosti. Ve firmě jsme měli za úkol naprogramovat novou softwarovou komponentu. A protože její fungování bylo celkem složité a nešlo popsát pár řádky kódu přišlo na řadu UML.

Tato publikace si klade za cíl seznámit čtenáře se základy UML (s příbuzných technik) a jeho začlenění do vývojového procesu. Knihu tvoří celkem třináct kapitol. Kniha začíná kapitolou Co je UML?.

Druhá kapitola se věnuje požadavkům zákazníka. Definice požadavků zákazníka je zde označena jako jeden velmi důležitých kroků při tvorbě softwaru. Je zmíněna důležitost zapojení zákazníka do tvorby požadavků. Setkáme se tu s fiktivním příkladem provozovny pro sběr spotřebičů určených k opravě, na němž jsou vysvětlovány všechny typy diagramů a UML technik v dalších kapitolách knihy.

Třetí kapitola se věnuje procesnímu modelování. Probírá se zde diagram hierarchie procesů a diagram procesních vláken.

Čtvrtá kapitola se jmenuje Případy užití. Jsou zde vysvětleny pojmy aktér(Actor) a případ užití(use case). Je zde vysvětlen postup tvorby případů užití (jejich identifikace). Jsou zde popsány a relace (vztahy) mezi případy užití. Konkrétně jsou to vztahy include a extend (generalizace je zde zmíněna jako okrajová technika).

V páté kapitole nás autoři seznamují s modelováním tříd objektů. Jsou zde vysvětleny základní principy OOP((Object Oriented Programming). Stejně důležité jako samotné objekty jsou též vztahy mezi nimy.

Šestá kapitola s názvem „Model objektové spolupráce“ se věnuje modelování interakce mezi objekty. Jsou zde představeny dva základní interakční diagramy – sekvenční diagram (Object Sequence Diagram) a diagramy objektové spolupráce (Object Collaboration Diagrams).

V další (sedmé) kapitole s názvem Seskupení tříd jsou probírány základy při rozdělování tříd do seskupení (packages – tento výraz JAVAři velmi dobře znají).

Osmá kapitola se věnuje stavovým diagramům. Autoři vysvětlují základní pojmy – stav a událost (včetně členění dle typů).

Devátá kapitola Diagramy aktivit(Activity diagram) popisuje vhodnost použití diagramů aktivit a jejich části (akce, přechody, hodnocení přechodů, vetvení a spojení, plavecké dráhy).

V desáté kapitole s názvem Datové modelování budou jako doma všichni, do se například dostali do styku s nějakém ORM nástrojem (Hibernate, Toplink). Řeč je totiž o diagramech zachycující skutečné provedení datového modelu. Jsou zde tedy zobrazeny přímo jednotlivé doménové objekty, vztahy mezi nimy a také kardinalita vztahů. V kapitole je též zmíněn převod tabulek do 1. až 3. normální formy.

Jedenáctá kapitola Praktický postup analytický prací je shrnutím toho, co všechno obnáší vývoj softwaru pomocí OOP. Od nejobecnějších diagramů přecházejí k složitějším. Vše je ukazováno na příkladu use casu vkládání spotřebiče do opravny.

Dvanáctá kapitola se věnuje Metodologii Select Perspective. Jsou vysvětleny klíčové principy SP. Jsou to:

iterativní, přírůstkový vývoj založený na případěch užití
paralelní vývoj
orientace na komponentový vývoj
aktivní podpora rozdílných typů projektů

Poslední třináctá kapitola se věnuje Komponentovému vývoj. Je zde vysvětlen pojem komponenta a další pravidla při používání komponent (verzování, agregace komponent, dědění komponent, asociace komponent).

Závěr

Kniha je dobrým průvodcem základy UML. Myslím, že kdo to myslí s OOP vážně musí, alespoň na úrovni dobrému pozorumění diagramům, UML ovládat. Po přečtení knihy jsem se začal dívat na problematiku OOP z dalšího úhlu pohledu.