Děti jsou v podnikání konkurenční výhoda

10. Únor 2013

Před nedávnem jsem někde na Twitteru (myslím, že to napsal Petr Ocásek) četl, že mít děti jsou pro podnikání (rozjíždění startupu) konkurenční nevýhoda. Se stejným názorem se poslední roky střetávám běžně když na děti přijde řeč. Já na to mám opačný názor.

Proč si myslím, že mít děti je (nejen v podnikání) konkurenční výhoda:

  • Naučíte si více vážit svého času. Ano. Když nejsou děti je více času. Ale času máme všichni stejně – den má 24 hodin. Je jen na nás jak ho využijeme. Hluboce věřím tomu, že 80% věcí, co děláme v práci, jsou naprosto zbytečné (a firmy, které toto číslo dokáží snížit na 70% válcují ty ostatní). Hluboce věřím tomu, že i když jsme v práci 8 hodin skutečně efektivních (doba kdy pracujeme naplno, naplno se soustředíme) je maximálně 5 hodin. U těch nejlepších. Teď, když trávím v práci méně času se více soustředím na to, abych – vybíral ty nejdůležitější úkoly, pracoval efektivně (bez zbytečných prostojů), delegoval.
  • Naučíte se lépe hospodařit s časem. Dříve jsem trávil v práci 12 hodin denně. Téměř bez výjimek. Teď je to 2× týdně 10 hodin, 3× týdně 7 hodin. K domu ještě 3× týdně (v pracovní době – před obědem) posilovna. Přesto jsem si jist, že udělám více práce. Striktně rozděluju svůj čas – jedna firma (Maternia), druhá firma (Optiscont), rodina, přátelé a čas, který mám jenom sám pro sebe. Když se věnuju dětem, neexistuje, abych pracoval. Když jsem s dětma chci čas využít co nejlíp. Proto neexistuje, aby společný čas byl společné sledování televize. Vždy je to aktivita, která nás všechny potřebuje naplno – sport apod.
  • Naučíte se lépe plánovat. Každý den ráno vozím dcerku do školky, 3× týdně vyzvedávám, každý večer ukládám ke spánku. Snažíme se každý víkend naplánovat minimálně z 50% společný program. Super průprava pro plánování. Konečně pochopíte (jste přinuceni pochopit) o čem celé plánování je.
  • Naučíte se lépe vysvětlovat co děláte a vnímat věci v jiném kontextu. Často se mi stalo, že se mě dcerka (teď jí bude 5 let a už má sofistikované otázky) ptá, co teď v práci dělám. Nebo za mnou přijde do pracovny a chce vysvětlit co právě dělám. Vždycky jí odpovím. Ale připravit si odpověď, která je jednoduchá a pochopí ji 5ti leté dítě, není vždycky snadné. Zjistil jsem, že když nejsem schopen to co prově dělám vysvětlil své 5ti leté dcerce, je to kravina a měl bych to přestat dělat. Úžasný je vidět dcerku jak si poslechne jak jí to vysvětluju a pak řekne: „Aha tatínku, takže Ty děláš tohle…“. A teď to převypráví ve své řeči. Neříkám, že postačující podmínka pro úspěch toho co děláte, je aby to pochopilo 5ti leté dítě. Ale moje zkušenost je, že je to minimálně hodně dobře, když to pochopí. Dospělí sice mají více zkušeností, pochopí toho víc, ale zase nemáte jejich pozornost, nebudou vám věnovat tolik času. Tím se to skoro vyrovná.
  • Naučíte se lépe mluvit, číst a artikulovat. Dobrá průprava pro mluvení před ostatními. Každý den čteme pohádky. Dávám si záležet, aby se moje dcerka naučila dobře vyslovovat. Aby dobře doruměla tomu, co čtu. Proto se snažím i jasně artikulovat. Kromě toho – tím, že denně nahlas čtu teď čtu rychleji a rychleji i vstřebám (pochopím) co je napsáno. Ne o moc líp, ale o takových 20% ano. Vyzkoušeno.
  • Naučíte se odpovídat na milion otázek „Proč?“. Když dítě trochu povyroste, začne se 100 denně ptát na věcí otázkou proč. Chce odpovědi. Skoro vždycky když odpovím následuje další proč, které navazuje na moji odpověď.
  • Poznáte spoustu úžasných věcí z dětského světa. Strašně rádi chodíme třeba do kina. Líbí se nám stejné věci – poslední dobou třeba Rebelka a Raubíř Ralf. Dneska jsou ty animáci tak vymakaný, a zajímavý pro dospělýho, že to není jenom pěkná vizuální podívaná pro děti. Rebelku jsme koupili i na iTunes a když se na to Lucka dívá často se dívám s ní. Chodíme bruslit, jezdit na kole…Prostě děláme spoustu aktivit, který jsou dobrý pro nás pro oba. Pro všechny. Pro celou rodinu. Máte pak pocit, že když odpočíváte (nejste v práci) využíváte ten čas naplno. Dívání se na televizi už nepovažuju za odpočinet, ale za pouhé maření času. Na televizi se skoro nedíváme.
  • Naučíte se zodpovědnosti. O dítě je potřeba se postarat. Každý den. Bez výjímek. I když se vám nechce. A to je super! Přesně tohle je potřeba zažít. Nakonec si to zamilujete. Pochopíte to. Pak Vám najednou přestane dělat problém chodit 4× týdně do posilovny, chodit doma na alpitrack – prostě jsem to prohlásil za zvyk. Za věc co mám rád a chci ji dělat. Dítě Vám pomůže (toho slona ve vás – tu část člověka, která potřebuje emoce k učinění změn v životě) ke změně svého chování. Jde to jednodušeji.
  • A pár dalších bodů:
    • Zažijete strašně legrace.
    • Naučíte se líp zvládat stres.
    • Naučíte se nemyslet jen na sebe.

Jaké jsou vaše zkušenosti?

Článek patří do kategorie: Moje firma

21 Komentářů Přidat komentář

  • 1. snoblondrei  |  10. Únor 2013 v 12.25

    Tento článek prohlašuji za to nejlepčejší nedělní počtetníčko! :)

  • 2. Petr  |  10. Únor 2013 v 12.27

    podle mě jsou děti „podnikatelsky neutrální“

    • ten kdo neuměl hospodařit s časem, vážit si ho, plánovat, být empatický atd. bez dětí, tomu k tomu děti nepomohou
    • ten komu rodina „brzdí startup“ ať se nejdřív naučí výšeuvedeným vlastnostem ;)
  • 3. Vlasta  |  10. Únor 2013 v 12.28

    [2] – Petře mně to pomohlo. Rozhodně díky za názor.

  • 4. Marcel Kupka  |  10. Únor 2013 v 12.39

    Děti jsou brzda i motivace zároveň. Člověka občas zabrzdí strach („uživím rodinu?“), na druhou stranu stejná motivace („uživím rodinu?“) člověka vybičuje k výkonům, která by bez dětí možná nedělal.

    Sám mám tři malé děti a snažím se věnovat jim alespoň dvě hodiny denně + alespoň jeden den víkendu. Daří se mi to střídavě, Vlastův režim je ale hodně inspirující, třeba dosáhnu něčeho podobného:)

  • 5. Michal Blaha  |  10. Únor 2013 v 14.01

    Presne! Skvely clanek !

  • 6. Petr Jarkovský  |  10. Únor 2013 v 17.52

    Souhlasím s Tebou. Ještě bych doplnil další bod: Naučíte se zajistit si dostatečný příjem každý měsíc a podnikat tak, aby jste minimalizovali riziko jeho výpadku.

  • 7. Daniel Kolman  |  10. Únor 2013 v 19.28

    Rad si vas clanek prectu, pokud ho zkratite na petinu. Mam dve deti a na takto dlouhe clanky nemam cas:)

  • 8. Jan  |  10. Únor 2013 v 23.08

    Podle mě je celý článek velká kravina. Jestli si výše uvedené body člověk nestihne uvědomit do věku, kdy má děti, tak by je mít neměl. Autor by měl místo psaní „článků“ věnovat přínosnějším věcem – třeba výchově svých dětí – a přestat ze sebe dělat autora.

  • 9. Jirka Štencek  |  11. Únor 2013 v 8.08

    Jsem rád, že jsi začal pravidelněji psát. Je to radost číst! Díky :)

  • 10. Michal Pařízek  |  11. Únor 2013 v 9.11

    Pěkné sepsáno Vlasto. Ač děti nemám, dává mi to smysl :)

  • 11. Jan Vlčinský  |  11. Únor 2013 v 16.15

    Přesně. Děti jsou naši učitelé, jsou obohacením. Tedy pro ty, kdo jsou ochotni naslouchat a mají určitou upřímnost k sobě samým.

    A nezapomeňte, že život není jen startup a práce, ale nakonec jde o pocit životního naplnění, které nepočívá jen v penězích, ale i v lidech kolem nás a dětech zvláště.

    Díky za článek.

  • 12. HP Pre 3  |  11. Únor 2013 v 16.41

    Zatím nejlepší letošní článek vůbec ;-)

  • 13. lzap  |  11. Únor 2013 v 20.21

    Čekáme to do dvou měsíců. Tak jsem zvědav. Díky, trošku mě to nabilo .-)

  • 14. Bára Nevosádová  |  11. Únor 2013 v 21.30

    Přidám ještě ženský pohled na věc. Konkurenční výhoda v podnikání dítě být může, pokud nejste ten, kdo zůstane s dítětem doma. Pokud pořád můžete trávit v práci 7–10 hodin denně, tak můžete zvýšit produktivitu a jste v pohodě, pokud ale práci věnujete jen ty chvilky, kdy dítě spí, prostě to není dostatečné a v práci se to projeví. Ženské časopisy píší, jak se na mateřské naučíte spoustu manažerských dovedností, ale já asi dělám něco špatně, protože jsem se zatím naučila jen přebalovat, líp vařit a pořádně před spuštěním zkontrolovat pračku, jestli v ní není vrtulník a plastové autíčko.
    Získala jsem od každodenních věcí ve firmě odstup, takže můžu přinést i pohled zvenčí, ale zase ztratila denní kontakt s kolegy a našimi projekty, takže občas netuším, jak vyřešit problém, se kterým bych předtím nikdy neměla problém.
    Díky synovi mám nové nápady, co dělat – například jsme před 14 dny spustili iOS hru pro malé děti, což by mě bez vlastního dítěte nikdy nenapadlo. Kdybych ale nemohla předat zodpovědnost za vlastní firmu manželovi, rozhodně by moje mateřská pro firmu výhoda nebyla.

  • 15. Vlasta  |  11. Únor 2013 v 21.44

    [14] Báro díky za komentář. Můj pohled byl čistě chlapský. Já opravdu nejsem ten, kdo se stará o naši 7mi měsíční dcerku. Je to moje žena. To co popisuješ přesně máme doma my. Žena co půl hodiny (nepřeháním) v noci vstává, protože se malá budí a pláče. Rozhodně si nechci hrát na nějakýho machra přes děti.

  • 16. sundialer  |  11. Únor 2013 v 23.35

    Etologove tohle dobre znaji z prirody: par „vyvojove vyssich druhu zivocichu“ pecujici o potomstvo ma proti jedincum bez potomstva konkurencni vyhodu danou motivaci postarat se o potomstvo zavisle na teto peci. Zivocisny druh, ktery to tak nebude mit nastavene proste vyhyne, protoze ho „prevalcuji“ zvyhodneni jedinci prosti teto starosti. Tys jen podrobne popsal, konkretni zdroje teto motivace.
    Chci to jen pripomenout pro ty, kteri by o tom chteli pochybovat… ;-)

  • 17. Jindra  |  12. Únor 2013 v 9.03

    Je to přesně jak píše Bára – pro ženskou jsou děti práce na víc jak plný úvazek. Občas hlídám naše 3 kousky a když tu hodinu po obědě spí, tak jsem rád, že si stihnu výpít kafe a uklidit kuchyň :-).

    Z hlediska chlapa ale s článkem naprostý souhlas. Člověk spoustu času profláká a jako rodič prostě toho času profláká míň.

  • 18. Katka  |  12. Únor 2013 v 9.17

    Báro, děkuji, že něco podobného tu bylo vysloveno. S první dcerou jsem pracovala i 5 hodin denně při rodičáku (a to už bylo na krev), teď to tak nějak nejde. Nemám dítě, kam „odhodit“, takže nějaká práce je, zvlášť při kojení, tak trochu mimo mísu :-(. Izolace od lidí (nemám na mysli kamarádky-mámy) je šílená.
    Akorát člověk řeší čas. Jak moc dopředu se začít připravovat, než někam vyrazíme, protože zákon, že se dítě poblinká nebo pokadí těsně před odjezdem, funguje dokonale. Spím tak 2 – 4 hodiny denně už 4 měsíce.
    Občas, když třeba vařím večeři, do toho řve jedno dítě hlady, druhé něco potřebuje nastavit na iPadu, manžel zavřený v pracovně, tak bych je nejraději všechny tři ;-) vyhodila na mráz a měla chvíli fakt jen sama pro sebe. :-)

  • 19. Petr Martinek  |  12. Únor 2013 v 11.43

    Hezky popsáno, ale já bych to nepaušalizoval ani jedním směrem, zda výhoda x nevýhoda. Za sebe, jako otce skoro dvouleté dcerky, musím říct, že to vnímám různě dle aktuálních okolností.

    Pokud jsem první rok života své dcerky pracoval lokálně v Ostravě a vedl svou firmu, vše bylo jak popisuješ. Zlepšení time managementu, lepší prioritizace úkolů a odfiltrování zbytečný úloh/úkolů, zvýšení osobní výkonu, odlišné vnímání rizika podnikání atd. To vše proto, abych mohl trávit více času se svou rodinou (méně času v práci) a přitom neohrozil náš finanční rozpočet, protože, jak to tak bývá, přijmy ze strany ženy poklesly, ale náklady šly rapidně nahoru.

    Když jsme se s naším novým projektem v květnu 2012 s kolegy dostali do 2. ročníku startupyardu, rodičovství se začalo stávat lehkou nevýhodu. Začal jsem trávit v Pze cca 3 dny v týdnu. Snažil
    jsem se maximalizovat efekt času stráveného v Pze, ale rovněž po každé smsce, fotce nebo videu od ženy s obsahem „Isa umí další slovo, Isa je nemocná, Isa u vody, atp.“ jsem byl v myšlenkách jinde a docela často mi to nabourávalo koncentraci (možná mé sebeřízení nebylo až tak dokonalé). Každopádně, na rozdíl od kolegy nebo přátel z jiných týmů jsem místo času stráveného na
    společných akcích, konferencích, workshopech, hackathonech raději jezdil domů, abych si užil své dcery. Přišel jsem o spoustu možností se seznámit se zajímavými lidmi, načerpat nápady, zlepšit své osobní skills a posunout se zase o něco výše, respektive blíže k úspěchu.

    Závěrem jen připomenu svou první větu. Paušalizace není na místě, vždy to musíme dát do spojitosti s aktuálními okolnostmi a až potom dělat závěry.

  • 20. Vladimír Přichystal  |  18. Únor 2013 v 18.15

    Super článek, Vlasto. Podle mě jsou děti úžasný akcelerátor toho, co máme a řešíme. Mít krásný vztah s manželkou znamená mít ještě krásnější vztah s manželkou a s dětmi. Hádat se s manželkou pak znamená hádat se při dětech ještě víc. A pokud ty pracuješ na tom, abys byl efektivní, úspěšný a šťastný, děti ti v tom pomůžou stejně jako by pro jiného znamenaly totální zkázu.

  • 21. Vlasta  |  18. Únor 2013 v 18.17

    [20] Díky Vláďo za komentář. Na harmoničtějším vztahu s dětmi i ženou pracuju :) Lhal bych, kdybych řekl, že jsem na konci cesty.

Přidat komentář

Povinné

Povinné, skryté

Security Image Povinné
Opište text z obrázku

Povolené HTML značky:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <code> <em> <i> <strike> <strong>

Odkazovat na tento článek  |  Přihlásit se k odběru těchto komentářů přes RSS Feed


Kalendář

Červenec 2014
P Ú S Č P S N
« Led    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Poslední články

Locations of visitors to this page