Články z kategorie 'Testování aplikací'

Unit testy s knihovnou EasyMock

Možná jsem někde zaspal, ale knihovnu EasyMock jsem začal používat teprve nedávno u nás ve firmě. Jeho schopnosti a snadnost použití jsou tak výrazné, že rozhodně stojí za představení.

K čemu je to vlastně dobré

EasyMock je pomocník pro psaní unit testů. Unit testy slouží k otestování jedné třídy. Nezajímají nás objekty, se kterými testovaná třída spolupracuje. Buď věříme tomu, že fungují správně…a nebo tyto závislosti namockujeme.

Namocková je nahrazení skutečných spolupracujících tříd tzv mocky. Mock je proxy implementující určitý interface. U této proxy máme možnost nadefinovat její chování programově pomocí API.

Jak to funguje

  1. Vytvoříte mock objekt (1. řádek kódu)
  2. Nadefinujete jeho chování (včetně návratových typů a výjímek)
  3. Nadefinujete požadované volání metod (EasyMock kontroluje i jejich pořadí)
  4. Přepnete se do přehrávací fáze
  5. Spustíte vlastní unit test
  6. EasyMock za vás ověří, že byly splněny všechny podmínky nadefinované v bodě 2 a 3

EasyMock se velmi hodí tam, kde používáte návrhový vzor IoC a potřebujete otestovat beanu, která potřebuje mít nasetované reference na ostatní beany. Ideálně, když referencované beany jsou interfacy (EasyMock umí mockovat pomocí rozšížení i classy). Pomocí EasyMocku si tedy vytvoříte přislušné mocky, nahrajete jejich chování. Zavoláte testovanou metodu a Easymock zkontroluje, zda všechno proběhlo podle vašich požadavků.

Malá ukázka testu z příkladu (EasyMockDemo­.zip, ZIP 260 KB): .

public class TestServiceImplTest extends TestCase {
        private TestServiceImpl testServiceImpl;
        private TestDao testDao;

        public void test_getBeanById_ok() throws Exception {
                Bean bean1 = new Bean();
                bean1.setId(1);

                EasyMock.expect(testDao.getBeanById(1)).andReturn(bean1);

                replay();

                Bean bean = testServiceImpl.getBeanById(1);
                assertEquals(1, bean.getId());

                verify();
        }

        public void test_getBeanById_null_returned() throws Exception {
                EasyMock.expect(testDao.getBeanById(1)).andReturn(null);

                replay();

                Bean bean = testServiceImpl.getBeanById(1);
                assertNull(bean);

                verify();
        }

        public void test_getBeanById_exception_thrown() throws Exception {
                Bean bean1 = new Bean();
                bean1.setId(1);

                EasyMock.expect(testDao.getBeanById(1)).andThrow(new DaoException("Some DAO exception"));

                replay();

                try {
                        testServiceImpl.getBeanById(1);
                        fail();
                } catch (ServiceException e) {

                }

                verify();
        }

        protected void replay() {
                EasyMock.replay(testDao);
        }

        protected void verify() {
                EasyMock.verify(testDao);
        }

        @Override
        protected void setUp() throws Exception {
                super.setUp();
                testServiceImpl = new TestServiceImpl();
                testDao = EasyMock.createMock(TestDao.class);
                testServiceImpl.setTestDao(testDao);
        }

        @Override
        protected void tearDown() throws Exception {
                super.tearDown();
                testServiceImpl = null;
                testDao = null;
        }
}

Závěr

Bez mock testů si dnes unit testy už nedovedu představit.

Odkazy

Celý článek 4 komentářů 21. October 2008

Selenium - mocná zbraň na akceptační testy

Tímto článkem odmáznu jeden ze svých restů. O „Seleniu“ chci napsat už několik měsíců. Začnu možná trochu netradičně – uvedením toho v čem nám Selenium může pomoci.

Představte si že jste při vývoji nového webu postupovali zcela správně:

  • máte dokonalou analýzu webu
  • napíšete si unit testy
  • napíšete si integrační testy
  • vyvíjíte iterativním způsobem

Všechny vyjmenované body vám jistě pomůžou k tomu, aby výsledný web fungoval zcela bez chyb. Pro unit a integrační testy dokonce nebyl potřeba ani prohlížeč. Říkám dokonce, ale v tom tkví právě ten problém. I při dodržení výše uvedených bodů se může stát, že webová aplikace chyby obsahuje. Webovou aplikaci je syrově řečeno nutné proklikat a ujistit se, že vše chodí tak jak má.

Tímto proklikáním se ověří následující aspekty:

  • funkce javascriptu
  • funkce AJAXu
  • správnost vygenerovaného HTML kódu
  • funkce business logiky na serveru

První dva body navíc mohou záviset na použitém prohlížeči.

Takové proklikání je nutné dělat jak při vývoji tak po dokončení webu (při jeho úpravách, migracích na jiný hosting apod.). Selenium je nástrojem, které nás této nudné práce může ušetřit. Pomocí něj je možné nahrát sekvenci příkazů do souboru a ten pak v Seleniu opět spustit. Selenium v zásadě dokáže simulovat všechny běžné aktivity uživatele v prohlížeči – např. psaní znaků, kliknutí (i vícenásobné) myší atd.

Produkty z rodiny Selenium

Selenium není jeden nýbrž celá rodina produktů. V této části si je představíme.

Selenium Core

Selenium Core je testovací nástroj běžící přímo v browseru. Slouží pro spouštění vašich testů. Ty je potřeba nejdříve vytvořit pomocí Selenium IDE. Selenium Core je naimplementováno pomocí sady HTML stránek a javascriptových souborů. Selenium Core pak nahrajete přímo na testovaný server (zabírá asi 820 KB). Ještě zbývá na server nahrát samotné testy. Více viz příklad.

Selenium IDE

Selenium IDE je naimplementováno jako rozšíření Firefoxu (zabírá asi 316 KB). Je to nástroj, pomocí kterého nahráváte, editujete a také spouštíte testy. Takto nahrané testy jsou uloženy ve formátu XHTML jako soubory na disk.

Selenium IDE

Selenium RC

Selenium RC (Selenium Remote Control) je nástroj umožňující psát selenium testy přímo v programu (Java, .NET, Perl, Python, PHP, Ruby) a ty pak spouštět pomocí Selenium serveru což je aplikace, která běží v operačním systému a spouští testy ve vybraném prohlížeči pomocí Selenium Core.

Více informací:

Floyd

Floyd je javovská knihovna. Přímo pomocí java API je možno kromě psaní testů i jejich spouštění (např. Jetty server) a mít přístup k requestu, responsu…session. Vytvořené testy je pak možné spustit v rámci unit testů. Přiznám se, že s Floydem nemám praktické zkušenosti. Ani při letmém pohledu do Googlu jsem mnoho informací nezjistil. Zde je odkaz na tutorial (je ukázáno i propojení se Spring Frameworkem) – How to Unit Test the User Interface of Web Applications (PDF, 696 KB).

Příklad – otestování vChatu

Připravil jsem krátkou ukázku testu, který slouží pro otestování přihlašování a vkládání nových vzkazů do vChatu. HTML kód, který vidíte níže je samotný test, který jsem nahrál pomocí Selenium IDE a poté uložil na disk.

<html>
<head>
<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
<title>vavru-ajax-test</title>
</head>
<body>
<table cellpadding="1" cellspacing="1" border="1">
<thead>
<tr><td rowspan="1" colspan="3">vavru-ajax-test</td></tr>
</thead><tbody>
<tr>
        <td>open</td>
        <td>/</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>clickAndWait</td>
        <td>link=Download</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>clickAndWait</td>
        <td>link=vChat</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>click</td>
        <td>//a/strong</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>waitForPopUp</td>
        <td>ajaxChat</td>
        <td>30000</td>
</tr>
<tr>
        <td>selectWindow</td>
        <td>ajaxChat</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>type</td>
        <td>nick</td>
        <td>prezdivka</td>
</tr>
<tr>
        <td>clickAndWait</td>
        <td>//input[@value='Vstoupit do chatu']</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>waitForTextPresent</td>
        <td>Přihlášen: prezdivka</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>assertTextPresent</td>
        <td>prezdivka vstoupil do chatu</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>type</td>
        <td>message</td>
        <td>ahoj svete</td>
</tr>
<tr>
        <td>assertTextPresent</td>
        <td>prezdivka: ahoj svete</td>
        <td></td>
</tr>
<tr>
        <td>keyPress</td>
        <td>message</td>
        <td>\13</td>
</tr>
</tbody></table>
</body>
</html>

Test lze spustit pomocí Selenium Core na adrese: http://vavru.cz/se­lenium-core/TestRunner­.html?test=tes­ts%2FVChatSui­te.html&resul­tsUrl=..%2Fpos­tResults (balast v URL pouze kvůli automatickému načtení testovací suity). Testováno v prohlížecích IE 7, Firefox, Opera.

K čemu ještě může být Selenium dobré

Ve Venturii spravujeme pro jednoho zákazníka web a součástí tohoto servisu je i vytváření e-mailových schránek. Samotná firma si v administrativním rozhraní nastaví požadavky na vytvoření nových e-mailových schránek a my je pak vytvoříme. Těch e-mailů bývá někdy i stovka týdně a jejich vytváření je hodně časově náročné. Vytvoření jedné schránky zabere minimálně dvě minuty. Nejlepším řešením by samozřejmě bylo celé vytváření automatizovat zcela – po zadání požadavku vytvořit schránku automaticky. Tohle řešení se ukázalo jako časově (a finančně) náročné.

Nakonec jsme na tento úkol použili Selenium. Vytvoření nového e-mailu totiž spočívá v přihlášení se přes webové rozhraní do administrace e-mailů a v něm nové e-mailové schránky vytvořit. I nahrál jsem si tuto činnost do seleniového testu. Podle něj jsem pak napsal v PHP spript, který mi vyexportuje vytvoření všech e-mailů do seleniového testu. Jak prosté. Vytvoření 100 nových e-mailů teď zabere doslova pár desítek sekund:

  • spustí se PHP skript, který generuje seleniový test
  • výstup skriptu se uloží jako soubor na disk
  • test se spustí (pomocí Selenium Core nebo Selenium IDE)

Závěr

Selenium má dvě obrovské výhody: nezávisí na serverside technologii a lze pomocí něj otestovat aplikaci v libovolném browseru. Selenium používáme při vytváření a provozu všech nových webů. Nic totiž nepomůže vašemu klidnému spánku tolik jako fakt, že webová aplikace při releasnutí a všech následných úpravách stále prochází testy a je zcela funkční. Jsou tu totiž věci, které jako vývojář ovlinit vždy nemůžete – například nastavení serveru, na kterém webovou aplikaci hostujete.

Odkazy

Celý článek 3 komentářů 16. December 2007


Kalendář

March 2024
M T W T F S S
« Jan    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Články podle měsíců

Kategorie

Locations of visitors to this page