Články z kategorie 'Ostatní'

Jak se připravit na SCWCD

K Vánocům jsem si dal malý dárek – certifikaci Sun Certified Web Component Developer for the Java 2 Platform, Enterprise Edition 1.4 (SCWCD).

Vzhledem k tomu, že s webovou javou dělám skoro tři roky řekl jsem si, že by bylo dobré si své znalosti ověřit. Poslední tři týdny jsem se po večerech (a víkendech) připravoval na zkoušku a v tomto článku bych chtěl stručně popsat zdroje, ze kterých jsem čerpal (ať to nevypadá jakou prostoduché plácání se po zádech).

Co se obtížnosti zkoušky týce, mám stejný názor jako Josef Petrák – zkouška pro mě byla lehčí než základní Sun Certified Programmer for the Java 2 Platform, i když znalostí k ní musíte mít více.

Co jsem používal při přípravě na zkoušku

Používal jsem jak knihy, tak webové zdroje.

Knihy
Webové zdroje

Závěr (s přáním)

Slovo závěr má pro mě v tuhle chvíli několik rozměrů – kromě toho zřejmého (závěr článku) je to i závěr roku a s tím související přechod do nové práce. Doufám, že tam budu moci mimo jiné využít i znalosti z dnešní zkoušky.

Se závěrem souvisí i nový začátek. Všem developerům chci popřát vše nej do Nového roku jak v rovině osobní tak profesní.

Celý článek 8 komentářů 20. December 2007

Zajímavé linky 12 - Spring 2.5, SWF 2.0, Czech PHP User Group, OXM, Selenium grid

Celý článek Přidat komentář 20. November 2007

Moving to Avedya

V dnešním (pro mě veledůležitém) článku si paradoxně vystačím s pár větami.

Po kusu života stráveném v Gopasu a Venturii odcházím do firmy Avedya. V obou firmách pracuji víc než šest let – a to kus života určitě je.

V posledních letech jsem měl možnost seznámit se se spoustou technologií, platforem, programovacích jazyků. Na samém začátku bylo PHP, HTML a CSS. Následovalo Lingo, C#, ActionScript, JavaScript, AJAX a Java.

Nemůžu říct, že by se mi jednotlivé jazyky nějak pletly…ale rozhodl jsem se, že přišel čas si zvolit prioritu. A mojí prioritou je Java.

Poslední dobou jsem navštívil asi 10 firem zabývajících se tvorbou webových aplikací v Javě a Avedya na mě udělala nejlepší dojem.

Den D bude 1. ledna 2008.

Celý článek 6 komentářů 13. November 2007

Co se počítá?

Lukáš Křečan v článku Znalosti a zkušenosti píše několik věcí, na které mám trochu jiný názor. V následujících řádcích budete mít možnost se ho dozvědět.

Znalosti jsou laciná věc?

Znalost nejsou laciná věc. Důkazem jsou například kurzy v počítačové škole Gopas, kdy některé týdenní stojí i více než 50 000 Kč. Myslím, že by firmy svoje zaměstnance na tato školení neposílaly, kdyby se jim to nevyplatilo.

Když chodíte do školy též to není zadarmo – někdo vám musí platit školné (vlastně to se asi dnes ve většině případů neplatí), kolej, městskou hromadnou dopravu, stravování.

Když si doma čtete knížku už vůbec to není zadarmo. Pro mě osobně je čas strávený s knížkou nesmírně cenný…jednoduše protože ho mám na tuto činnost strašně málo. Chodím pro práce, do posilovny, sem tam zaběhat, trávím čas se svojí ženou, prací na baráku…knihu si otevřu v noci když Kačenka jde spát (kolem 22.00 hod) – ale to u ní zase hned usnu, jsa unaven celodenní činností.

Relativně snadno jdou nabýt znalosti na takové úrovní aby člověk byl schopen udělat zkoušku na vysoké škole. Sám si na ty (tři roky vzdálené) časy pamatuju – nebyl problém dělat tři zkoušky týdně. Na takovou Fyziku I na Strojní fakultě ČVUT se dalo naučit za den a půl (když člověk chodil na přednášky). O na obávanou dynamiku se nechalo naučit za týden.

Je ale velký rozdíl naučit se něco na zkoušku (to je relativně laciné) a naučit se něco tak, aby se tím mohl člověk živit – denně to používat. Když se vrátím k té dynamice musel bych jí studovat několik let než bych o sobě mohl prohlašovat že jsem na ni skutečný odborník.

Zkušenosti jsou to co se počítá?

Je to trošku jako s tou slepicí a vejcem. Buď můžu nejdřív něco nastudovat a až potom si to vyzkoušet v praxi a nebo nemusím studovat nic a novou věc mi přímo ukáže můj kolega. Když takového kolegu mám je to uplně ten nejlepší případ. Když je skutečně dobrej může nás za několik dní naučit stejné množství nových věcí jako jsme se naučili sami za několik posledních let. Otevřít vám oči.

A co je cennější? Doma si přečíst knížku nebo jiné materiály a pak si v praxi sám vše vydřít a naučit se…nebo se to samé se zlomkem úsilí a stráveného času dozvědět od někoho zkušenějšího.

Myslím, že správná odpověď na to co je cennější neexistuje. Cenné je jak mít dobrého kolegu a být schopen rychle vstřebávat jeho rady, tak mít trpělivost se samostudiem a vlastními pokusy. Špičkový programátor musí umět oboje.

Z mojí praxe

I pročítal jsem si před rokem některé články o AJAXu, hrál jsem si s knihovnou jQuery. To trvalo asi týden. Za několik měsíců potom přišel požadavek na vytvoření pár AJAXových featur pro jeden web. I když jsem neměl žádné praktické zkušenosti nebyl problém featury naprogramovat. Důležité bylo mít základ – vědět jak AJAX funguje, jaké frameworky existují, v čem je který dobrý. K tomu člověk nepotřebuje žádné praktické zkušenosti. Úplně postačí praktické zkušenosti někoho jiného.

Strašně se mi líbí jedno příšloví – Moudrý člověk se učí z chyb druhý a hloupý ze svých. Já jsem si ho upravil: Moudrý člověk se učí z chyb druhých, průměrný člověk ze svých a hloupý člověk se nepoučí ani z vlastních chyb.

Chci tím říct, že samostudium, vlastní implementační pokusy, předání zkušeností od kolegů (párové programování, rozprava nad pivkem) – to vše jsem cesty, kterými lze nabýt zkušenosti, nebo schopnosti, znalosti chcete-li. Tyto cesty jsou do velké míry vzájemně nahraditelné.

Když už jsme u těch zkušeností – tady je trochu větší pravděpodobnost že se dostaneme na zcestí – že se něco naučíme dělat blbě a pak to děláme blbě celý život. Je to jako když člověk chodí do posilovny a má špatnou techniku při takovém základním cviku jakým je dřep s velkou činkou. Trvá měsíce než se člověk naučí provádět cvik správně.

Kdežto když čteme nějakou knihu je, podle mého, o trochu menší šance že její obsah pochodíme nebo budeme interpretovat chybně. To jejímu obsahu spíš nebudeme rozumět vůbec.

Závěr

Když už byla řeč o těch rozečtených knihách – já teď louskám Mastering Enterprise JavaBeans 3.0. Vlastně po mně doteď jejich znalost nikdo nevyžadoval…ale až přijde ten čas budu připraven :) A budu si zatraceně vážit každé přečtené stránky.

K otázce z nadpisu – Co se počítá? – bych dodal asi tolik – Počítá se když má člověk (pozor – teď přijde otřepaná fráze) chuť učit se nové věci. Právě jsme do firmy přijali nového programátora a je mi uplně jedno jestli má víc těch laciných znalostí nebo těch cenných zkušeností. Vtip je v tom, že bude pracovat s novým frameworkem a jediná důležitá věc (v krátkodobém horizontu) je to jestli mu to jednoduše půjde nebo nikoliv. A jde mu to…

Celý článek 4 komentářů 10. November 2007

Gopas přijme programátora ActionScriptu

Firma Gopas, se kterou spolupracuji dlouhá léta, hledá programátora ActionScriptu.

Obvyklou specifikaci najdete na výše uvedeném odkazu. Rád bych napsal několik svých řádků o tom, co obnáší tato pracovní pozice. Dělám to z prostého důvodu – chci pomoci vybrat pro člověka, který mě nahradí. O ledna totiž v Gopasu končím.

Proč je tato pozici tak skvělá?

  • Gopas je (nejen) co se e-learningu týče v ČR naprostá špička. Oddělení funguje už více než 8 let a za tu dobu jsme nasbírali hodně zkušeností. Hodně se toho od nás naučíš nejen z oblasti e-learningu, ale i o věcech technických – ActionScript, C#, JSFL, JavaScript, XML, XSL.
  • Budeš vyvíjet náš vlastní softwarem na tvorbu e-learningových kurzů (vyvíjíme ho více než 4 roky a jedná se jeho druhou generaci), který umí:
    • snímat běžící aplikace (vytváříme například e-learningové kurzy o Microsoft Office)
    • editovat nasnímané obrazovky na úrovni samostatných objektů (přidávání událostí k objektům)
    • vyexportovat nasnímanou aplikaci so formátu SWF
    • Součástí SWF je engine, který obsluhuje běh e-lerningových lekcí (a zde by bylo těžiště Tvojí práce).
  • Pracovní doba je zcela volná (jsou tu kolegové co pracují od 6.30 do 15.00 nebo od 14.00 do 23.00).
  • Nebudeš celý den sedět u počítače a kódovat, ale část práce spočívá v komunikaci s ostatními členy týmu a hlavně s lidmi, kteří budou snímací nástroj používat (my jim interně říkáme snímači). Budeš s nimi řešit jejich problémy (odstraňovat) a přání (implementovat).
  • Budeš vymýšlet nové featury pro zkvalitnění e-learningových kurzů.
  • Budeš mít zcela volnou ruku při rozšiřování aplikace.
  • Kancelář je ve Vršovicích. Skvělé napojení na autobusy a tramvaje (za 10 min jsi na Míráku).

Přijďte na pohovor

Kontaktujte mě. Sejdeme se na nezávazné schůzce, zodpovím veškeré otázky a ukážu vše s čím souvisí práce na hledanou pozici. Myslím, že tato pozice je pro programátora ActionScriptu jedna z nejzajímavějších na celorepublikové úrovni.

Celý článek 1 komentář 7. November 2007

Potřebujeme silné nástroje aneb vyvíjet kvalitní aplikace je stále stejně těžké

V tomto článku chci zachytit jenom několik myšlenek, které mě napadly při čtení článků od Potřebujeme silné nástroje. a Potřebujeme domyšlené nástroje a některých dalších komentářů.

Úvaha 1 – Mění se způsob práce, komplexnost zůstává

Dnes sice existují silné IDE, které začátečníka odstíní od elementárních úkonů, ale také je k dispozici více informací (článků, knih, kurzů, výuka ve škole) o daných tématech.

Myslím, že je situace uplně stejná jako před léty kdy sice člověk musel kompilovat zdrojáky javy z příkazové řádky, ale to byla jiná doba – méně informací, jiné nástroje jednoduše nebyly. Začátečníkovi je jedno jestli má IDE nebo příkazovou řádku – obojí je pro něj tako nové, nepochopitelné, že v prvních dnech nachápe aní jedno. Ortodoxní zastánce Assembleru může ohrnovat nos nad jazyky jakými je např. java, které jsou proti Assembleru „abstraktní“.

Když jsem před mnoha léty byl na setkání obchodních reprezentaců ČMSS mluvili spolu dva účastníci o tom, zda je bylo těžší schánět lidi, kteří by byli ochodní uzavřít smlouvu o stavebním spoření, před léty – když se stavební spoření v ČR rozjíždělo, nebo teď když už to všichni znají – odpověď byla zajímavá – je to pořád stejně těžké. Dřív byl větší trh (10 milionů potenciálních klientů) ale malá důvěra. Dnes je důvěra velká, ale trh se zmenšil na zlomek (mnoho lidí už stavební spoření má uzavřeno).

Myslím, že tento příklad snese srovnání i se světem programátorským – být dobrým programátorem (vyvíjet kvalitní aplikace) je pořád stejně těžké.

Úvaha 2 – Programujeme nebo lepíme?

V úvaze Programujeme nebo lepíme jsem se dočetl že:

Ale napadlo mě, že dneska už vlastně tolik neprogramujem, spíš skládáme (lepíme) dohromady existující kousky. Však se potichu šušká, že vše už bylo alespoň jednou napsáno.

A jaký je tedy závěr? I nadále programujeme, ale stále více se uchylujeme k lepení. A zda lepíme pomocí GUI klikátek nebo ne, to si musí každý rozhodnout sám, ale já jsem se rozhodl: „Raději ne, děkuji“.

Můj názor je ten, že je zatraceně jedno, jestli klikáte nebo programujete zdrojáky přímo. Používat by se měl ten způsob, který nás co nejrychleji pusune k cíli. Někdy je ten způsob naklikání a jindy ruční nakódování (zpravidla je to kombinace obou přístupů).

PS: Nejlepším lepidlem posledních let jsou anotace. Abychom se do toho lepidla, ale nezalepili sami.

Zalepit se lze od anotací i od XML konfigurace. Dobré je navrhovat architekturu aplikace tak, abychom toho lepidla potřebovali co nejméně – jednoduše nelepit jen proto, abysme ukázali, že umíme lepit.

Úvaha 3 – Stop pokročilým IDE pro začátečníky?

V jednom příspěvku na konferece (at) ja­va.cz jsem se dočetl:

Silna podpora v IDE? Ano, to je presne to, co NESMIE mat zaciatocnik, ktory potrebuje najskor pochopit, co presne musi implementovat, konfigurovat, ako to prelozit a ako to deploynut. Ked vsetko toto vie urobit rucne, moze pouzit vykonnu podporut v IDE aby robil veci rychlejsie a nezatazoval sa „reziou“ frameworku. Ak mu polovicu veci skryjete za IDE, tak ten framework nikdy nepochopi.

Tak s tímhle nesouhlasím. Pro začátečníka i pokročilého uživatele je důležité mít možnost si kostru aplikace naklikat. To jestli se začátečníka stane skutečný znalec dané technologie vůbec nezávisí na IDE, ale na člověku samotném.

Z vlastní praxe – PHP jsem se učil na jednoduchých „IDE“ – například Ultraedit. C# jsem se učil v plnotučném Visual Studiu, Javu jsem začal dělat v Eclipse. Naučil jsem se dobře všechny zmiňované jazyky – a IDE v tom nehrálo žádnou roli.

A ještě jeden příklad z praxe – na semináři o PHP byl představen framework Symfony – dva přednášející začali výklad přehledem možností spouštění frameworku z příkazové řádky, dál se vysvětlovala konfigurace v YAML souborech. To trvalo asi 45 minut – poté se někdo ze sálu zeptal jestli se při práci se Symfony ještě taky vůbec programuje v PHP. Další připomínka byla, že než se dostanu k psaní samotného kódu aplikace strávím několik dní vytvářením konfigurace.

Je krásně vidět, že tazatelé ani v jednom případě nepochopili výklad. YAML soubory nahrazují vlastní kód aplikace. Proč za každou cenu kódovat podobný kus kódu znovu a znovu? Symfony obsahuje defaultní konfiguraci a v té vygenerované jenom přepíšeme hodnoty, které chceme v našem projektu změnit (convention over configuration). Ve druhém případě tazatel nepochopil, že konfigurační soubory jsou vygenerovány automaticky – a je zcela jedno jestli je vygenerován automaticky YAML soubor nebo PHP třída. Co tím chci říct? Že i když se přednášející snažili předvést sílu frameworku na jednoduchých utilitách (příkazová řádka), tak to přesto nebylo částí obecentstva pochopeno. Věřím tomu, že kdyby existovalo IDE s podporou Symfony, tak by jeho skvělé schopnosti byly demonstrovatelné mnohém lépe – a o to pří seznamování s novým frameworkem jde.

Závěr

Myslím, že (stejně jako v ostatních aspektů života) nemusíme mít strach, že ke zlepšováním IDE nebude docházet. Pokrok a konkurence jsou úžasně zdravá věc.

Celý článek 5 komentářů 28. October 2007

Zajímavé linky 11 - Spring IDE, Ruby vs PHP, DynaTrace Diagnostics

Architektura DynaTrace Diagnostics

Celý článek Přidat komentář 11. October 2007

O zaměstnancích a kontraktorech

Už delší dobu se chystám napsat tento článek a po přečtení článku A zase freelancerem jsem se konečně rozhoupal.

V následujících řádcích bych chtěl zhodnotit výhody a nevýhody kontraktora a zaměstnance.

Kontraktor

Jako kontraktor pracuji už více než šest let. Zde jsou moje poznatky.

Výhody
  • V naprosté většině případů máte mnohem volnější časový fond než zaměstnanec
  • Není problém si z práce (po dohodě) odskočit něco vyřídit. Nemáte to sice zaplaceno, ale není to problém
  • Jste placeni fixní hodinovou sazbou a tak nevznikají dohady zda vám zaměstnavatel např. neproplatí přesčasy z důvodu vaší údajné neschopnosti (měli jste to stihnout v pracovní době)
  • Víte, že se s vámi firma může velmi rychle rozloučit, když nebude s vašimi službami spokojena (tohle bych zařadil jednoznačně do výhod). Už jsem slyšel o případech kdy není možné neschopného zaměstnance vyhodit protože jednoduše výrazně neporušil pracovní kázeň a svoje povinnosti nějak zvládá.
  • Tím, že na sobě musíte sami pracovat, se učíte samostatně uvažovat.
  • Možnost pracovat z domova.
Nevýhody
  • Nikam nepatříte (být zaměstnancem úspěšné firmy – cítit se její součástí – může být velmi povznášející.
  • Nemáte žádnou dovolenou.
  • Menší jistota toho že budete mít stále práce.
  • Musíte na sobě pořád makat – co se sami nenaučíte to neznáte. Tím, že denně nesdílíte svoje zkušenosti s ostatními žijete v částečné izolaci.
  • Možnost poznat fungování více firem a odnést si z toho zkušenosti.

Zaměstnanec

I se životem zaměstnaců mám svoje zkušenosti. Část z firem, pro které jsem dělal (dělám) a zčásti od kamarádů programátorů.

Výhody
  • Jak už jsem napsal výše – pocit že někam patříte, že jste součástí špičkové firmy k oboru je k nezaplacení.
  • Máte dovolenou a další výhody (bonusy, různé firemní spořící programy).
  • Pokud jste součástí skvělého kolektivu dává vám to úžasné možnosti osobního růstu (mluvím o nabytých znalostech).
  • Možnosti profesního růstu v rámci firmy.
Nevýhody
  • Často nízká motivace zaměstnanců (setkal jsem se s tím, že je v praxi úplně jedno, jestli zaměstnanec pracuje 2 nebo 8 hodin denně (ano, mluvím o programátorovi) – nikdo ho nekontroluje).
  • Pokud nejste součástí prograsivního kolektivu (dynamické firmy) znamená to pro vás profesní hrob – ustrnete na současných znalostech.

Už jsem se setkal s několika nadanými programátory, které nedostatek motivace dovedl k tomu, že tráví velkou část dne bezcílným bloumáním po internetu a tu zbývající řečmi o „gamesách“.

V současnosti se pohlížím po nové práci a moje zkušenost je taková, že naprostá většina firem chce mít svoje zaměstnance místo lidí na kontrakt. Má to svoje důvody – proč investovat (čas, peníze, školení) do někoho, kdo nezůstane ve firmě delší dobu.

Závěr

Můj názor je, že jedinec nemůže nikdy v oblasti IT ničeho významného dosáhnout. Ideální je podle mého názoru být zaměstnancem v dynamickém kolektivu, který se nebojí zavádění nových věcí a tvrdé práce. Že to zní jako klišé – máte pravdu:) A nebo je tu vlastně ještě jedno řešení – otevřít si vlastní firmu, najmout zaměstnance a dělat to podle svých představ.

Celý článek 7 komentářů 8. October 2007

Pár střípků o SilverLight

Tuto středu (27. září 2007) se v Gopasu konala přednáška Štěpána Bechynského s názvem SilverLight. V tomto článku bych vám chtěl představit co jsem se ve zhruba dvouhodinové přednášce dozvěděl.

Nejdříve pár slov o SilverLightu přímo od Microsoftu:

Microsoft® Silverlight™ is a cross-browser, cross-platform plug-in for delivering the next generation of .NET based media experiences and rich interactive applications for the Web. Silverlight offers a flexible programming model that supports AJAX, VB, C#, Python, and Ruby, and integrates with existing Web applications. Silverlight supports fast, cost-effective delivery of high-quality video to all major browsers running on the Mac OS or Windows.

Uvedená marketingová definice se jeví celkem správná s jednou podstatnou poznámku – platí pouze pro SilverLight 1.1, který se nachází v Alpha verzi (ostrá verze prý bude v dubnu 2008). Proč to uvedu dále v článku.

Architektura SilverLight aplikace

SilverLight aplikace se skládá ze tří částí:

  • XHTML stránka
  • XAML soubor
  • soubory s aplikační logikou

Stručně popsané části si pojďme prohlédnout podrobněji:

XHTML stránka

XHTML stránka je hostitelem SilverLight aplikace. Je zapotřebí si do prohlížece stáhnout a instalovat (podobně jako u Adobe Flashe) plugin. V současnosti jsou podporovány následující browsery:

  • platforma Windows: IE6, IE7, Firefox, (připravuje se podpora Opery)
  • platforma Mac: Safari
  • platforma Linux: připravuje se ve spolupráci s firmou Novell (projekt Mono a MoonLight)

A jak tedy začlenit SilverLight aplikaci do XHTML stránky? Zde je ukázka:

...
<head>
  <title>My Silverlight Application</title>

  <!-- Helper files for initializing and creating the Silverlight plug-in -->
  <script type="text/javascript" src="js/Silverlight.js"></script>
  <script type="text/javascript" src="js/CreateSilverlight.js"></script>

  <!-- Application event-handler functions -->
  <script type="text/javascript" src="js/eventhandlers.js"></script>
</head>
...
<body>
  <div id="slPluginHost" >
    <script type="text/javascript">
      // Create a variable that references the HTML element that hosts the plug-in.
      var parentElement = document.getElementById("slPluginHost");

      // Initialize and create the plug-in.
      createSilverlight();
    </script>
  </div>
</body>
...

Soubor SilverLight.js obsahuje funkce nutné pro přístup k SilverLight komponentě vložené do stránky. Fuknce createSilverLig­ht() může vypadat následovně:

function createSilverlight()
{
    Silverlight.createObject(
        "plugin.xaml",                      // Source property value.
        parentElement,                      // DOM reference to hosting DIV tag.
        "myPlugin",                         // Unique plug-in ID value.
        {                                   // Plug-in properties.
            width:'1024',                   // Width of rectangular region of plug-in in pixels.
            height:'530',                   // Height of rectangular region of plug-in in pixels.
            inplaceInstallPrompt:false,     // Determines whether to display in-place install prompt if invalid version is detected.
            background:'white',             // Background color of plug-in.
            isWindowless:'false',           // Determines whether to display plug-in in windowless mode.
            framerate:'24',                 // MaxFrameRate property value.
            version:'1.0'                   // Silverlight version.
        },
        {
            onError:null,                   // OnError property value -- event-handler function name.
            onLoad:null                     // OnLoad property value -- event-handler function name.
        },
        null,                               // initParams -- user-settable string for information passing.
        null);                              // Context value -- passed to Silverlight.js onLoad event handlers.
}

Anglickým komentářům je myslím dobře rozumět, takže v rychlosti nejdůležitější parametry:

plugin.xaml
název souboru s definicí uživatelského rozhraní
parentElement
odkaz na element v kontextu XHTML stránky, kdo kterého se má SilverLight aplikace přidat
XAML soubor

XAML je značkovací jazyk pro definici uživatelské rozhraní. Jedná se v podstatě o XML soubor.

V XAML souboru se nadefinuje uživatelské rozhraní a handlery událostí.

Aplikační logika

Pokud se bavíme o SilverLight 1.0 tak se aplikační logika omezuje na javascriptové funkce, které jsou ze SilverLight aplikace volány. Tyto funkce mohou být umístěny v externích souborech nebo přímo v XHTML stránce.

V SilverLight 1.1 je situace dočista jiná. Přímo v XAML souboru je možno definovat code begind zdroj. Tím zdrojem může být buď kompilovaný kód nebo skript. Z kompilovaných jazyků bude podporován C# a VB.NET. Jejich běh bude zajišťovat CLR integrovaný v pluginu. Ze skriptovacích jazyků budou podporovány Javascript, Python a Ruby. jejich běh bude zajišťovat DLR. Ani v jednom případě tedy není nutné mít na klientu nainstalovaný MS.NET.

Tohle se mi hodně líbí – možnost definovat aplikační logiku v DLL souboru. Výkon aplikace bude oproti javascriptovému řešení určitě nesrovnatelný (podle slov pana Bechynského je to o 4 řády).

Ještě bych chtěl zmínit, že se připravuje podpora Web Services.

Vývojové nástroje

Základním vývojovým nástrojem je Microsoft Visual Studio 2008. Po stažení příslušného pluginu si můžete přímo založit nový SilverLight projekt.

XAML soubor lze editovat v programu Microsoft Expression Blend 2. V blendu si můžete vektorově nakreslit grafiku a opatřit ji například animátory. Ty se rozdělují podle datového typu animované vlastnosti.

Po založení nového SilverLight 1.1 projektu se vytvoří prádný XAML soubor a rovnou také code behind stránky v jazyce C#.

Další zajímavosti

  • Zaujala mě snadná komunikace mezi XHTML stránkou a SilverLight aplikací. Kupříkladu ze SilverLight aplikace máte pomocí statické property přístup k DOM hostitelské stránky, se kterým můžete dělat do se vám zlíbí.
  • Z kontextu javascriptu v XHTML stránce lze volat třídy a metody v SilverLight aplikaci. Takže například můžete spouštět C# kód v DLL z javascriptu – neuvěřitelné. Přístup je samozřejmě pouze ke spřávně oanotovaným třídám a metodám.
  • Další skvělá věc je, že si mezi SilverLightem a javascriptem ve stránce můžeme posílat i komplexní data – například doménové objekty. Komunikace probíhá pomocí JSONu.
  • Už dnes je SilverLight neporazitelné v oblasti videa. V USA prý existují televize, které svůj program vysílají po internetu a pomocí SilverLightu jej lze přehrávat v HD kvalitě.
  • Velikost pluginu, který je nutno nainstalovat do prohlížeče je ve verze 1.0 asi 1.5 MB, verze 1.1 bude mít asi 4.5 MB.
  • SilverLight má obdobu cookies (SharedObject v případě Flashe) – možno uložit až 4 MB dat.

Závěr

SilverLight (a obzvláště verze 1.1) se mi moc líbí. Je vidět, že se Microsoft rozhlédl kolem sebe (Flash) a udělal svoje řešení, které netrpí některými neduhy konkurence. Uvidíme, jak se v budoucích měsících SilverLight rozšíří. V Čechách jsem o něm zatím skoro neslyšel. Už několik měsíce nesleduju dění kolem JavaFX, ale bojím se, že SilverLight má zatím navrch.

Odkazy

Celý článek 2 komentářů 30. September 2007

Zajímavé linky 10 - Zend Framework in action, TDD, Doctrine

Celý článek 2 komentářů 25. September 2007

Novější články Starší články


Kalendář

June 2024
M T W T F S S
« Jan    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Články podle měsíců

Kategorie

Locations of visitors to this page